|
|
Rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti v období pandemie COVID-19
Marková, Kristýna ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce řeší předškolní vzdělávání v době pandemie COVID-19 z pohledu logopedie. Cílem bylo zjistit, zda pandemie ovlivňuje rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti. Výzkumné šetření probíhalo metodou kvantitativní. Ke sběru dat byl využit samostatně vytvořený dotazník, jenž vyplnilo 50 respondentů z běžných mateřských škol z kraje Vysočina. Výzkumným vzorkem byli učitelé dětí s povinnou školní docházkou. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že množství odkladů povinné školní docházky je ve školním roce 2020/2021 vyšší než v předchozích letech. Jako hlavní příčinu respondenti uvedli psychickou nezralost, do níž se řadí i narušená komunikační schopnost. Dále bylo zjištěno, že u více jak poloviny respondentů mají děti ve třídě stejné obtíže v komunikačních schopnostech jako v minulých letech, i přesto však 92 % učitelů přiznalo, že nebyly ve školním roce 2020/2021 naplněny vzdělávací cíle v oblasti komunikace, dle Rámcově vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. V jazykových rovinách měly děti dle respondentů nejčastěji obtíže s výslovností hlásek L, R, Ř, se spontánním vyprávěním podle obrázku, s tvorbou souvětí a také s dodržováním pravidel konverzace. Hlavním zjištěním je potvrzení stanovené hypotézy, která říká, že byl rozvoj komunikačních...
|
|
|
Využití dramaterapie u jedince s mentálním postižením
Filipková, Žaneta ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zaobírá v první teoretické části mentální retardací, jejím vymezením, klasifikací a etiologií. Zdůrazňuje význam výchovy u dítěte s lehkým mentálním znevýhodněním v mladším školním věku, kterou lze uplatňovat ve formě terapeuticko- formativních intervencí. V druhé teoretické části se věnuje poznatkům z oboru dramaterapie spadající do terapeuticko-formativních přístupů, které jsou známy pod pojmem expresivní terapie. Poukazuje na možnosti aplikovatelnosti dramaterapeutických technik a cvičení v problematice týkající se dětí s lehkým mentálním znevýhodněním. Třetí část se zaměřuje na návrh dramaterapeutického programu pro děti s lehkou mentální retardací, jehož přínosem je rozvoj verbální a neverbální komunikace. Jedná se o prezentaci deseti lekcí dramaterapeutického programu zaměřeného na prevenci v oblasti komunikace.
|
|
| |
|
|
Komunikační schopnosti žáků základní školy speciální
Kozáková, Eliška ; Kopečný, Petr (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikačními schopnostmi žáků navštěvujících základní školu speciální. Teoretická část práce shrnuje obecné poznatky o komunikaci, o vývoji řeči u intaktní populace a narušené komunikační schopnosti. Dále se zabývá popisem, etiologií a symptomy mentálního postižení, Downova syndromu a kombinovaného postižení, zejména mozkové obrny. V poslední části jsou shrnuty vědomosti o alternativní a augmentativní komunikaci využívané u osob s těžce narušenou komunikační schopností. Praktická část sestává z interpretace výsledků výzkumného šetření, zabývajícího se analýzou komunikačních schopností žáků základní školy speciální, zejména komparací hodnocení této komunikace rodinnými příslušníky a odborníky, kteří s konkrétní osobou pracují. Výsledkem výzkumného šetření je fakt, že komunikační schopnosti žáků základní školy speciální jsou velmi individuální a hodnocení rodiny a klíčového pracovníka se nemusí shodovat. Vždy záleží na typu postižení, podpoře rodiny a odborníků, jakož i na osobnostních rysech jedince. Za každých okolností je však nutná velmi dobrá spolupráce rodiny a odborníků, díky které je komunikace nastavena a rozvíjena na nejvyšší možné úrovni. KLÍČOVÁ SLOVA Komunikace, mentální postižení, alternativní a augmentativní komunikace, žák základní školy speciální,...
|
|
|
Biblioterapie jako nástroj k rozvoji komunikačních schopností žáků s lehkou mentální retardací
Procházková, Michaela ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce Biblioterapie jako nástroj k rozvoji komunikačních schopností žáků s lehkou mentální retardací se zabývá možností využití biblioterapie a jejích prvků v rámci výuky českého jazyka, kdy prostřednictvím práce s textem pedagog působí na rozvoj verbálního projevu žáka s lehkou mentální retardací. Cílem práce je navrhnout jednotlivá cvičení sestavená do biblioterapeutického programu, poukázat na pozitivní vliv práce s textem na verbální projev žáka a ověřit úspěšnost programu v praxi skrze přímou práci se žáky, jejich pozorováním a zhodnocením jednotlivých výstupů. Výsledky šetření pak prokazují zlepšení žáků v požadované oblasti. Klíčová slova Mentální retardace, lehká mentální retardace, žák s lehkou mentální retardací, biblioterapie, biblioterapeutický program, komunikační schopnosti
|
|
|
Využití dramaterapie u jedince s mentálním postižením
Filipková, Žaneta ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zaobírá v první teoretické části mentální retardací, jejím vymezením, klasifikací a etiologií. Zdůrazňuje význam výchovy u dítěte s lehkým mentálním znevýhodněním v mladším školním věku, kterou lze uplatňovat ve formě terapeuticko- formativních intervencí. V druhé teoretické části se věnuje poznatkům z oboru dramaterapie spadající do terapeuticko-formativních přístupů, které jsou známy pod pojmem expresivní terapie. Poukazuje na možnosti aplikovatelnosti dramaterapeutických technik a cvičení v problematice týkající se dětí s lehkým mentálním znevýhodněním. Třetí část se zaměřuje na návrh dramaterapeutického programu pro děti s lehkou mentální retardací, jehož přínosem je rozvoj verbální a neverbální komunikace. Jedná se o prezentaci deseti lekcí dramaterapeutického programu zaměřeného na prevenci v oblasti komunikace.
|
|
|
Problematika alternativní komunikace u dětí se sluchovým postižením v kombinaci s dalšími vadami
MASTNÁ, Ivana
Bakalářská práce se věnuje problematice dětí s kombinovaným postižením a aplikací některých forem alternativní komunikace. V rámci teoretické části jsou zkoumány a definovány nejenom charakteristickými rysy sluchového postižení, ale zároveň i poruch autistického spektra. Dále ale mohla být alternativní komunikace pojata jako ucelenější náhled. Získané poznatky na základě zpracované rešerše odborných zdrojů byly aplikovány v praxi. Během pedagogické praxe měla autorka možnost se seznámit se dvěma dětmi, u nichž bylo sluchové postižení kombinováno s diagnózou dětského autismu. Zpracovány byly dvě případové studie (kazuistiky) těchto dětí. Z těchto kazuistik vyplynulo, že formy alternativní komunikace se jeví jako velice vhodné pro jejich uplatňování u dětí s kombinovaným postižením, obzvláště s autismem, neboť zohledňuje jejich komunikační a sociální možnosti a schopnosti a tím jim výrazně více napomáhá k větší orientaci v pro ně obtížném a nepochopitelném světě.
|
host ::
RSS.